Sardigna,

takto je nazývána původními obyvateli Sardinie, naše dovolená 2017

Žádné velké plánování, nákup map a průvodce a příprava je hotová. Cestu na trajekt jsme rozdělili do tří dnů, kdy jsme měli v plánu navštívit aquapark Gmünd, Krimmelské vodopády a Lago di Garda.

Začátek cesty se nám moc nevydařil, při opravě auta jsem si rozřízl ruku. ,, To je na tři stehy“ říká Lucka, ale já: „to bude dobré, stáhneme to a jedem“. Později se ukázalo, že to nebylo dobré rozhodnutí. V odpoledních hodinách dorážíme do Gmündu a užíváme si termální slané vody, dále jedeme na noc a kousek před Krimmlem spíme na louce. Na parkoviště dorážíme brzy ráno a po poledni jsme zpět, jsou to moc pěkně vodopády, doporučuji navštívit. My jsme zvládli první část, více by děti nezvládli. Pokračujme na Brenner, kde kousek pod Arcem spíme mezi vinicemi. Ráno kontroluji ruku a je rozhodnuto, v Riva del Garda hledám nemocnici a nechávám se ošetřit, tři stehy. Tiše závidím okolním lezcům, poněvadž sebou táhnu všechen matroš „No nic“. Večer vyrážíme do Livorna, kde na nás čeká moderní trajekt, spíme nahoře nad schodištěm, celou noc prší.

Ráno natěšení vyrážíme z lodi za teplem a sluníčkem, kdy přichází tvrdá realita, vítr a teplota kolem 15 stupňů. Na severovýchodě se ubytujeme v kempu a vyrážíme na průzkum, kousek je brouzdaliště pro plameňáky. Na koupání to dnes nebude, navštěvujeme Capo d´Orso (Medvědí mys), erozí vytvarovanou hlavu medvěda, kde vítr dosahuje stupně vichřice. Ráno balíme a jedeme na proslulé pláže na Capo Testa, kde je přelidněno, a tak raději volíme méně frekventovanou pláž s výhledem na korsické Bonifácio. Stále dost fouká a je zima, rozhodujeme se jet na jih, výhodou je, že ze severu se tam dostanete za čtyři hodiny a bývá tam zpravidla o pět stupňů více. Děti po dvou hodinách jsou jiného názoru, proto volíme zastávku severně od Orosei. V kempu se ubytujme na dva dny, nakonec to byl velice dobrý stop s výbornou pláži pro děti. Po dvou dnech odpočinku navštěvujeme horské město Dorgali a později kaňon Gola di Gorropu, je to nejhlubší soutěska v jižní Evropě se stěnami 400m . K autu se vracíme pozdě a hledáme místo na stan, trochu problém, všude jsou ploty, zdi a závory. Zjišťujeme, že na Sardinii jsou asi posedlí vlastnictvím. Nakonec nacházíme místo na jedné ze starších a méně využívaných cest. Další den navštěvujeme místní trhy v Nuoru a pokračujeme na jih směr Oristano. Po cestě uděláme stop na poloostrově Sinis a pokračujeme dále po západním pobřeží, kde kousek od Carbonie nastává problém. Přetrhlo se nám spojkové lanko, paradox je, že bylo 3 měsíce staré, asi vadný kus. Využíváme pojištění, a necháme auto odtáhnout. Bohužel, se nám to stalo v sobotu, a tak oprava bude nejdříve v pondělí. Taxíkem se necháváme transportovat na poloostrov Sant’ Antonio, kde máme zamluvené ubytování na 2 dny v mobilheimu v kempu. Oprava našeho autíčka se protáhla až do úterý, tady nikdo nepospíchá, čas jme využili ke sběru mušlí a potápění. V úterý ráno jdu na stopa, potřebuji se dostat do 50 km vzdálené Carbonie. Cestou mi zastavuje starší paní a hodí mě do Sant’Antonio, kde nasednu později na bus a jedu pro auto, oprava stála 109 euro.

Ve večerních hodinách odjíždíme směr Villasimius, kde pod mostem a na konci všech cest rozděláváme stan. Po půlnoci nás probudila ohromná rána a následuj čtyři další, lezu ze stanu a zjišťuji, co to bylo. „Někdo pod námi zapálil auto“, povídám Lucce, celý zásah trval čtyři hodiny, kdy auto uhasili, naložili a odvezli. Zajímavý způsob, jak se zbavit na ostrově starého auta. Ráno navštěvujeme vyhlášenou pláž Porto Ginuo, s rezervací pro plameňáky. Největší vlny, a strmější přístup do moře nás odrazují, proto volíme pláž Punta Molentis, dle mě, nejhezčí pláž, co jsme na Sardinii navštívili. Odpoledne balíme a přejíždíme na náhorní plošinu Giara di Gésturi. Zde absolvujeme dvouhodinovou procházku, je zde v létě vyschlé jezero, divocí koníci a stromy Korkovníky. Přespáváme do rána na parkovišti u parku a jedeme do středu ostrova. Zde se naše cesty rozdělují, žena mě vysazuje na výchozím místě pro nejvyšší vrchol Sardinie Punta La Marmora 1834 m, a jede navštívit města Orgosolo a Mamoiada. Po pěti hodinách se setkáváme, když se mi podařilo vystoupit na druhou nejvyšší horu Bronco Spina 1829 m. Ve večerních hodinách dorážíme do kempu u Capo Caccia, čeká nás poslední den. Ráno absolvuji jedinou feratu na Sardinii, kde je moc pěkné lezeni nad mořem, doporučuji. Později s dětmi navštěvujeme Grotta di Neptuna, mořskou krasovou jeskyni. Odpoledne odjíždíme na trajekt, a po cestě zastavujeme na tradičním sardském jídle a v nuraghe Majori, kde sídlí netopýři. Je velice zachovalý a dostanete info v češtině. Na trajekt přijíždíme trochu později, bohužel nejlepší místa na spaní jsou již rozebrána, spíme tedy u kasina.

Cestou domů se stavujeme v Arcu, kde s Mirečkem lezu ferratu obtížnosti A/B zvládá jí bezvadně, na noc zpět domů. Najeto 4300km.

Více foto zde : http://miras789.rajce.idnes.cz/Sardinie_2017_MLMD a v galerii.

Postřehy:

• za vše platíte 🙂

• všechno je oploceno, místo na spaní doporučuji najít předem

• třídí se veškerý odpad

• nejhezčí pláže jsou na východě a jihu

• milý lidé ochotni pomoci v nouzi

Miras